Cholesterol a koenzym Q10

Cholesterol je strašidelné slovo. Zaslouží si to vůbec? Jak je potom možné, že ho obsahuje i mateřské mléko?

Předchozí článek, část 1. Homocistein a cholesterol >>>

V předchozím článku jsme se zmínili o tom, že podle některých vědeckých prací není cholesterol prvním spouštěčem vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Řada pokusů ukazuje na to, že zvýšená hladina škodlivého LDL-cholesterolu je spíše důsledkem přítomnosti toxického homocysteinu v krvi. A řekli jsme si také, že pravděpodobně hraje homocystein významnou roli i při vzniku dalších závažných nemocí, které shrnujeme pod společný název choroby civilizační. Minule jsme přislíbili návrat k otázce cholesterolu a činíme tak nyní.

Nebezpečí kombinace cholesterolu a volných radikálů

Schopnost zanášet cévy má tak zvaný LDL-cholesterol (z anglického Low-Density-Lipoprotein), zatímco jeho forma HDL (High-Density-Lipoprotein) čili „hodný“ cholesterol onen škodlivý pohlcuje a odvádí ho do jater, kde je likvidován. Celková vysoká hladina cholesterolu nemusí ještě znamenat závažnou poruchu, nutné je přihlédnout k vzájemnému poměru obou jeho složek. Znamená to tedy rovněž i to, že málo celkového cholesterolu může představovat zvýšené riziko, převažuje-li škodlivý LDL-cholesterol. Jestliže se cholesterol setká s obávanými volnými radikály, dojde k jeho okysličení a vzniká toxická forma. Tomu se snaží zabránit makrofágy a takto změněný cholesterol pohlcují. Tím samy nabudou na objemu a v důsledku toho uvíznou v cévách. Takto dochází ke vzniku oněch obávaných cholesterolových plátů.

Cholesterol není tedy tak špatný, jak se říká. Jen ho musíme hlídat. Musíme také počítat s tím, že jeho hladina stoupá s věkem. To není samo o sobě špatné. Jde totiž o životně důležitou látku, která je součástí buněčných stěn, tvoří vitamín D, je dobrá pro imunitní systém a podporuje naši duševní činnost i soustředěnost. Přes veškeré optimistické závěry bychom se však měli stravovat rozumně. Pokud máme hladinu cholesterolu v normě, nemusíme se obávat sníst chleba s máslem, ale striktně vyloučit ze svého jídelníčku vejce, tučné maso a mléčné výrobky by bylo stejně pošetilé, jako kdybychom je konzumovali v přehnaném množství.

Statiny a koenzym Q10

Jak problém vysokého cholesterolu řeší medicína? Lékaři mají k dispozici spolehlivě fungující léky – statiny. Slovo spolehlivě zde zřejmě platí jen do určité míry. Každý uměle vyrobený lék má vedlejší účinky; to platí bez výjimky. Stačí si pozorně pročítat příbalové letáky, což bychom neměli opomíjet v žádném případě. Pokud se jedná konkrétně o statiny, jedná se podle MUDr. Pavla Šáchy o jistou krátkozrakost. Je prokázáno, že zvýšená hladina cholesterolu závisí u většiny lidí na aktivitě jednoho z enzymů v játrech. Ta se zvyšuje při nadměrné hladině homocysteinu v krvi. Statiny brání syntéze cholesterolu již v její počáteční fázi tím, že tlumí v játrech činnost onoho výše zmíněného enzymu a rapidně snižují obsah tuků v krvi. To je žádoucí a my jsme spokojeni. Tím ale není řešena příčina, protože tu musíme hledat, jak jsme se již dříve zmínili v aktivitě homocysteinu. MUDr. Šácha upozorňuje na to, že statiny současně omezují tvorbu jiné životně důležité látky, koenzymu Q10 (někdy nepřesně označované jako vitamín Q10, ale vitamín to není), k jehož syntéze je nezbytný buněčný cholesterol. To ve svých důsledcích představuje značné riziko. Schopnost organizmu tvořit si koenzym Q10 totiž spolu se stoupajícím věkem klesá a to již od 35 let. Tvorbu koenzym Q10 bychom tedy měli od tohoto věku spíše zvyšovat a ne ji utlumovat. Jeho význam spočívá v tom, že funguje jako antioxidant, je zdrojem buněčné energie a rozhoduje o buněčné výživě. Při jeho nedostatku tkáňové buňky chřadnou, je omezeno jejich dýchání, člověk je unavený. Zvyšuje se toxicita svalové tkáně, ta se projevuje bolestmi svalů, zánětem apod.

Léčba statiny tedy neodstraňuje příčinu, ale jak můžeme vidět, způsobuje další problém. Člověk středního věku žije hektickým způsobem života. Založil rodinu, zařizuje bydlení, splácí půjčky, upevňuje si profesní kariéru, přestává sportovat, kouří, jí nepravidelně a nezdravě, kilogramy přibývají a srdce je zatěžováno. V padesáti letech a v poslední době bohužel již dříve, dostane infarkt, a lékař předepíše statiny. Tím může v posledku dojít k deficitu koenzymu Q10 a po určité době způsobit onemocnění jater, ale i srdce a cév. A jsme tam, kde jsme původně nechtěli být. Bylo by prospěšné dodávat tělu dobře vstřebatelný koenzym Q10? Určitě bylo, ale všechno má své „ale“. Koenzym Q10 můžeme zakoupit jako potravinový doplněk, avšak povolená dávka uvedená na obalu není léčivá, slouží jako dávka preventivní. Kdyby byla léčivá, musela by být dostupná jen na lékařský předpis. Když se rozhodneme na vlastní odpovědnost doporučenou dávku zvýšit, často mnohonásobně, zvýší se citelně finanční náročnost. Navíc bez konzultace s lékařem si nemůžeme být jisti tím, že postupujeme správně a zda si v dobré víře spíše neškodíme.

Zpět k homocysteinu

Znovu můžeme opakovat: hladina cholesterolu reaguje v závislosti na dlouhodobých změnách hladiny homocysteinu. Normalizace hladin cholesterolu a krevních lipidů se dostavuje za několik měsíců po snížení hladiny homocysteinu dokonce bez významného dietního úsilí a hlavně bez použití statinů. Účinnější by bylo snížit množství škodlivého homocysteinu obsaženého v krvi změnou stravy. Omezit příjem masa, mléka i masných a mléčných výrobků a konzumovat více zeleniny, zejména listové. O tom, že statiny mohou navíc způsobovat diabetes druhého typu u žen, jsme si mohli přečíst ve Sféře z dubna 2012. K dalším potížím způsobeným užíváním těchto léků patří dále poruchy spánku, ztráta paměti, sexuální poruchy, deprese, intersticiální pneumopatie a další budou patrně přibývat. Co tedy říci na závěr? Nabízí se myšlenka starověkých čínských mudrců „ať už bylo otcem nemoci cokoliv, její matkou byla špatná strava.“

I.K. 29.4.2015
Reklama