Binární systém – dědictví neexistujícího panovníka?

Základem přesvědčování je argument, nebo by měl být. Samozřejmě otázkou je jaký, přičemž nás obvykle napadne argument slovní, v rámci diskuse. Pak jde o to, co je cílem argumentace, o čem má druhou stranu přesvědčit. V minulých staletích byly učené disputace významnou součástí vzdělávání, a vědci si v nich tříbili myšlenky. Byly však také oblasti, kde byl s argumentací určitý problém, protože druhá strana lpěla na svém stanovisku, což bylo příznačné pro oblast náboženskou. Kdysi dávno Prusové, tehdy pohanští, byli nejprve vystaveni verbálnímu přesvědčování, po jehož selhání nastoupila metoda ferro ignique. Ohněm a mečem. Poměrně úspěšná metoda je použití zvonivých mincí, jejichž zvuku se těžko odolává. Přesvědčení je zpeněžitelná komodita, jak se ukázalo mnohokrát v dějinách, a můžeme vcelku směle očekávat, že se to ještě nejednou prokáže. Není ale rozhodně příliš obvyklé, aby jako přesvědčovací nástroj sloužila matematika. Můžeme předeslat, že zůstalo jen u myšlenky.

U její kolébky stál pater Matteo Ricci (1552 – 1655), člen Tovaryšstva Ježíšova, řádu u nás známého jako jesuité. Tento mimořádně vzdělaný muž přicestoval jako jedenatřicetiletý do Číny, aby zde obracel obyvatelstvo na katolickou víru, a tím zamezil případnému šíření protestantismu východním směrem. Zatímco křesťanské náboženské úvahy Číňany neoslovily, učinil na ně silný dojem rozsah znalostí nejen tohoto, ale i dalších jesuitů, kteří postupně přicházeli do Říše Středu. Ovšem mnohem víc, než náboženské argumenty byla přitažlivým momentem pro čínskou stranu evropská znalost lití dělových hlavní. Ricci však přesto doslova vydláždil cestu svým spolubratřím, z nichž někteří se stali vědeckými poradci u čínského císařského dvora. Jesuité byli opravdu velmi vzdělaní, takže, jak konstatují dnešní historikové, v 18. století bylo snad sedmdesát procent vyučujících matematiky na evropských universitách příslušníky tohoto řádu. Není divu, že jejich pověst dosáhla i vzdálené Číny.

Jako učitel matematiky zde působil jezuitský pater Joachim Bouvet (1656 – 1730), jehož zaujala proslulá čínská Kniha Proměn (I Ťing) a její hexagramy. Jen připomeňme, že to jsou šestiřádkové symboly tvořené buď celou, nebo přerušenou čarou. Učený jesuita psal o „figurách Fohiho“, jak zkomolil jméno legendárního neexistujícího císaře Fu Si, jemuž tradice připisuje autorství těchto symbolů. Přesněji on uvedl trigramy, symboly třířádkové, z nichž se hexagramy vyvinuly. Bouvet však nemířil k věštění, což bylo posláním knihy I Ťing – uvědomil si totiž souvislost plné a přerušené čáry s binárním systémem 0 a 1, který tehdy navrhl matematik Gottfried Wilhelm Leibniz (1646 – 1716). Pater proto bez meškání informoval o tomto postřehu svého německého kolegu, který, ohromen významem hexagramů, napsal, že „Fohi, starověký kníže a filosof Číňanů, pochopil původ věcí z jedničky a z ničeho, tedy jeho záhadné figury odhalují něco analogického Stvoření tím, že obsahují binární aritmetiku, kterou jsem objevil znovu po mnoha tisících letech.“ Leibniz jednak přiznával prioritu objevu neexistujícímu čínskému císaři, jednak spojil tento číselný systém s křesťanským náboženstvím.

Dál nepokračovaly úvahy matematické, ale teologické. Leibniz žádal učeného jesuitu, aby zjistil co nejvíc o původu hexagramů, protože byl přesvědčen, že odhalením jejich pravých teologických základů by bylo možné obrátit Číňany na křesťanství. Ve svých náboženských úvahách, a byla jich řada, totiž Leibniz soudil, že prázdnota, 0, je překonána jedničkou představující Boha. Je to úplně jednoduché. Tento argument, jenž měl vést k náboženské konverzi, však zůstal jen na úrovni zbožného přání. Dál se tuto myšlenku nepodařilo rozvinout, či spíše nebyl o ni zájem.

Binární soustava vstoupila opravdu do matematiky a do našich životů prostřednictvím počítačů. Jen si ji neuvědomujeme. Možná však počítače mohou sloužit jako argument pro konverzi, náboženská je však méně pravděpodobná. Přesto někdy míváme pocit, že k jisté konverzi dochází – k narůstání pocitu vševědoucnosti. Jako bychom se díky počítačům stávali vševědoucími bohy. Je dobré občas sestoupit na pevnou zem.

V.K. 4.6. 2015
Reklama